Hlídání dětí Praha 2 Karlov

dětské péče a vzdělání byly zadarmo, podporováno bylo také bydlení. Nicméně kvalita služeb ne vždy odpovídala poptávce. Po pádu železné opony se situace dramaticky změnila. Během transformačního procesu se snížila úroveň politického úsilí věnovaného rodinám. Nej radikálnější byly finanční škrty v oblasti dětských služeb péče. Problémy spojené s rodinou byly převálcovány většími sociálními Karlov problémy jako nezaměstnanost a rostoucí sociální nerovnost Sirovátka Rodinnou politiku v České republice od transformačních let můžeme označit jako explicitní s jednoznačným návratem ke konzervativní rodinné politice. I když testované dávky jako jsou přídavky na děti a další dávky státní podpory svým liberálním charakterem umožňují přiřazení i k implicitnímu familialismu. Válková, Vysokým poměrem Folimanka náhrady pracovního příjmu a dlouhé době poskytování rodičovského příspěvku jsou ženy v současnosti podporovány k tomu, aby zůstaly s dítětem doma. Také to, že současná česká vláda ve svém programu jasně vymezuje svoji pomoc rodinám, přibližuje rodinnou politiku spíše k explicitnímu familialismu. Esping Andersonově typologii je vytýkáno, že není dostatečně genderově senzitivní. Koncept de komodifikace je hlídám dětech Karlově vztahován k jedinci i k rodině bez jakéhokoliv odlišení. Pro ženy, které nejsou na trhu práce, je důležité, zda se sociální dávky hlídáme dítěti Karlovu vztahují Rodinnou politiku můžeme rozlišit na implicitní a explicitní. Implicitní politika jsou veškerá opatření, která se dotýkají

přímo i nepřímo života rodin. Explicitní rodinná politika je jasně definovaná a samostatná oblast sociálního státu Matějková, Zvonařka Paloncyová, Např. Sirovátka přiřazuje českou rodinnou politiku podobně jako v jiných postkomunistických zemích k rodově zatíženému implicitnímu familialismu. k jednotlivci či k rodinnému přijmu Bartáková, Leitner se ke kritice genderové stránky typologie přidává. I.P.Pavlova Indikátory, kterými Esping Andersen měří familialismus, považuje za nedostatečné, měřící pouze výstupy familialistických struktur a opomíjící prostředky, jakými familialistické systému nutí domácnosti starat se o závislé členy. Dle síly familializace a de familializace hlídání dětí Karlov rozpracovává Leitner varianty familialismu. Explicitní familialismus posiluje pečující funkci rodiny jak o děti, tak seniory a zdravotně handicapované a zároveň postrádá jakékoli alternativní formy péče, a to jak poskytované státem, tak i trhem. Touto absencí explicitně vynucuje péči v rámci rodiny. Volitelný familialismus podporuje pečující funkci rodiny a umožňuje externalizovat péči o závislé členy rodiny. Připisuje rodinám právo pečovat, v čemž je podporuje, ale toto právo není vnucováno a nerovná se povinnosti na rozdíl od explicitního. Implicitní familialismus nenabízí ani externalizaci péče a ani rodinu aktivně nepodporuje v jejích pečovatelských Karlovem hlídat děti povinnostech. Rodina se tak stává primárním zdrojem péče, protože alternativy neexistují. Implicitně tedy stát spoléhá na rodinu. De

hlídání dětí Karlov