přijímat cizí dospělé osoby či s nimi odejít z dohledu matky. To ovšem neznamená, že by vazebné chování vůči matce po třetím roce života zcela vymizelo. I když se již neprojevuje tak zjevně, jako do období batolete, je stále důležitou součástí chování dítěte a Chvaly nadále zůstává aktivováno. Např. v podobě touhy po dotyku chytnutí za ruku, při hrozícím nebezpečí či neúspěchu děti okamžitě vyhledávají kontakt s matkou. Hlavní a vedlejší vazebná osoba V uvedených výzkumech také panuje shoda ohledně vytvoření vazebného hlídáme dítěti Praze 9 chování k jiné osobě než k matce. Tato pouta ovšem nevznikají na úkor zmíněného vztahu. Vedlejší vazebné vztahy se sice u dítěte Praha 14 vytváří zcela individuálně, ale v zásadě jsou vytvořeny již v jednom roce života a panuje mezi nimi určitá vztahová hierarchie. Dítě dětské hlídání Praze 9 pak na základě této vztahové struktury v určitém pořadí vyhledává osoby podle jejich dostupnosti a míry prožívaného strachu z odloučení Brisch, O vedlejších vazebných osobách již padla zmínka v kapitole o období kojence v souvislosti s navazováním vztahů dítěte ke svým vlastním lidem. Na základě výzkumů Ainsworthové in Bowlby, a Schaffera a Emersonové in Bowlby, se ukázalo, že nejčastěji vedlejšími vazebnými postavami jsou otec a starší sourozenci. Jako další byli uváděni prarodiče a ostatní lidé bydlící ve stejné domácnosti jako dítě. Oba výzkumy potvrzují, že tyto postavy bývají odlišovány od postav neoblíbených, což se projevuje ve výrazech
nadšení či nezájmu dítěte. Ainsworthová Schaffer a Emersonová Do výběru hlavní vazebné postavy vstupuje několik proměnných, kdy jde převážně o složení domácnosti a osobu, která se o dítě stará. Obvykle je touto hlavní osobou matka dítěte, ovšem za splnění