svém životě na nic jiného než jen na dítě, to vše podle ní nevede k dobrému mateřství, ale ke zbytečnému tlaku a stresu matky a postupně i dítěte. Její názor podporuje i psycholožka Od roku až do roku Afektivní deprivace nedostatek lásky, emocí, smyslová deprivace Jahodnice nedostatek smyslových podnětů, deprivace mateřské péče nedostatek citového pouta dítěte a matky, apod. Matka se po příchodu kvalitně věnuje dítěti, nepřehlíží ho osoba zastupující matku plně uspokojuje potřeby dítěte, jak psychické, tak i fyzické odloučení matky od dítěte není na příliš dlouhou dobu apod. E. Kneblová In Marksová Tominová, která sice má za to, že po dobu šestinedělí by spolu měli matka a dítě trávit maximum času, aby mohli navzájem slaďovat své potřeby. Zároveň ale dodává, stejně jako další autoři Murphyová, In Praha 14 Bowlby, Newson a Newsonová, In Bowlby, že s přibývajícím věkem dítěte se matka nemusí neustále nacházet v jeho bezprostředním okolí, aniž by přitom utrpělo psychickou újmu. Zmiňuje americkou studii z roku která se zabývala otázkou amerických rodin, potažmo rodičů a Praze východ hlídáte dítěte jejich věnování se svým dětem. Vyšlo najevo, že v USA matky v roce trávily se svými dětmi o více času než v roce a otcové o necelých V tomto kontextu zmiňuje fakt, že není vhodné poměřovat kvalitu péče a mateřskou lásku počtem hodin strávených s dítětem. Stejný názor zastávají i další autoři E. Herzogová, Harnack, Adam, Kubička In Langmeier a Matějček, kteří se kloní k názoru, že zaměstnanost matek hlídáš dítětem Prahy východ
nemusí nepříznivě ovlivňovat vývoj malých dětí, jestliže je matka zastoupena osobou, která dokáže s dítětem navázat vřelý vztah a věnovat mu kvalitní výchovnou péči. Dítěti tedy nerodičovská péče neubližuje, odpovídá li jeho konkrétním potřebám a je li osoba