Hlídání dětí Praha 7

Novorozenci mají sklon zajímat se o lidský prs, především proto, že je pro ně zatím jediným zdrojem obživy. Postupem času se naučí, že Vltavská jsou li přiloženi k prsu, pak je tam rovněž přítomna i matka, čímž navazuje kontakt také s ní. Třetí teorií, ze které psychoanalytici vycházejí je teorie primárního upnutí k objektu, která představuje vrozenou tendenci novorozenců být v kontaktu s dalším člověkem a Letná udržovat se v jeho blízkosti. Poslední, tedy čtvrtou teorií je teorie primární touhy po návratu do dělohy. Psychoanalytici vycházejí z toho, že novorozencům není příjemné, že byli vyhoštěni z dělohy a touží po návratu zpátky. Ze všech zmíněných teorií je nejsilněji přijímána teorie sekundárního pudu, která v jistém slova smyslu představuje určitý společný základ i pro teoretiky učení. Závěry vycházející z teorie učení hlouběji rozpracovávají Maccobyová a Masters In Bowlby, Vazebné chování dítěte k matce považují za typ hlídat děti Prahu 7 sociálního chování, kterému dominuje soustava určitých reakcí. Tyto reakce se spustí jako následek kontaktu dítěte s okolím, převážně pak jeho interakcí s matkou hlavní pečující osobou. Toto chování je obtížně pozorovatelné u dítěte do jednoho roku života, ale po prvním roce je již více zřetelné. Dítě se při odchodu matky z dohledu necítí bezpečně a vyhledává ji, což je projevem zmiňovaných aktivovaných reakcí. Tento pocit vymizí po návratu matky do blízkosti dítěte i po fyzickém či sluchovém kontaktu. Zmíněné chování hlídání dětí Praha 7

zůstává připraveno k aktivitě až do třetího roku života a od té doby u většiny dětí již tak pohotové není. To vyvolává situace, kdy Florenc fyzická blízkost matky už není pro dítě tak nutná. Z této teorie do jisté míry vychází i Bowlby a tvrdí, že ze čtyř teorií hlídání dětí Praha 7 uváděných psychoanalytiky má nejblíže k jeho hypotéze raného pouta mezi matkou a dítětem teorie sání objektu a teorie primárního upnutí k objektu. Tyto dvě vybírá právě proto, že každá z nich předpokládá samostatnou dispozici chovat se určitým způsobem k objektům s určitými vlastnostmi Bowlby, s. Jako jeden z mála autorů se detailně věnoval rané vazbě mezi matkou a dítětem a v této souvislosti zavádí Prahy 7 hlídáš dítětem pojem vazebné chování, kterým se dále práce podrobněji zabývá. Vazebné chování Pojem vazebné chování vystihuje takový soubor vystupování a reakcí, který je vůči určité osobě matce pečující osobě jiný než k ostatním lidem. Projevuje se např. odlišnými

hlídáme dětmi Praze 7

reakcemi úsměv, rychlý hlasitý projev, delší sledování očima, či specifickým chování dítěte v určitých situacích např. při odchodu a příchodu, snaha o udržení se v blízkosti vůči konkrétní osobě, apod. Tuto vazbu si dítě vytváří k osobě, která citlivě vnímá jeho signály pláč, smutek, adekvátně je interpretuje a přiměřeně je uspokojuje v rámci každodenních interakcí. Zpravidla je tedy zmiňována vazba nejdříve vytvořena k matce Bowlby, Brisch, V daném kontextu připomíná výzkum již zmíněné Ainsworthové In Bowlby, která Hradčanská prováděla pozorování dětí do jednoho roku v Ugandě a projevy jejich vazebného chování k matce. Podobný výzkum provedli i Schaffer a