jednání, postoje a hodnocení. Jsou to totiž kritéria, která člověk používá na hodnocení činů, osob a událostí, neboť jsou to Invalidovně hlídají dětem současně také i koncepty toho, co je žádoucí, náležité či dobré. Hodnoty pak určují to, jaké zaujímá člověk postoje. Postoje Invalidovna můžeme definovat jako připravenost reagovat určitým způsobem na určitý stimul Rabušic, Hamanová Postoje a hodnoty občanů postkomunistických zemí jsou odlišné od hodnot uznávaných v západních zemích Evropy, jak ukazuje napríklad výzkum postojů Marie Valentové. Lidé v postkomunistických zemích očekávají od státu větší podporu než lidé v ostatních zemích, kladou důraz na přímou finanční podporu rodin s dětmi. Zastávají méně liberální názory v oblasti genderového rozdělení práce. Jen v těchto zemích se totiž našli lidé podporující názor, že muži mají vydělávat a ženy se starat o domácnost a o děti. Tento názor se pak v praxi střetává Pražačka často zastávaným názorem, že muži a ženy by měli do rozpočtu přispívat stejně Valentová, Graf č. Zaměstnanost v úplných rodinách hlídání dětí Invalidovna podle věku nej mladšího dítěte v ČR Oba zaměstnáni Partner zaměstnán, partnerka ne Partnerka zaměstnaná, partner ne Oba bez zaměstnání věk dítěte roky věk dítěte let věk dítěte let Zdroj ČSÚ Hodnota mateřstvírodičovství a vůbec hodnota dětí je nejen v ČR velmi vysoká. V ČR navíc nacházíme specifickou normu, a to, že pro psychický a emoční vývoj malého dítěte i pro jeho bezproblémový vývoj
později je vhodné, aby s ním v raném období zůstávala doma matka Bartáková Postupně se zde institucionalizovala představa, že by matka hlídání dětí Invalidovna měla být doma s dítětem zhruba do jeho tří let. Tato norma je silná i dnes a je překvapivě rezistentní navzdory celospolečenským změnám. Dudová poukazuje na to, že věkové hranice od kdy je dítě považováno za zralé pro pobyt v kolektivu, jsou kulturně dané a v různých zemích Evropy různě vymezené. V některých zemích jsou děti mladších let vnímány jako zralé pro pobyt v kolektivu, ale doba pobytu v něm by neměla přesahovat tři dny v týdnu. V Německu je například pobyt v zařízeních péče o děti omezen počtem hodin, které v nich děti